Recenze Shura - Nothing's Real

Rodačce z Manchesteru, za jehož fotbalový tým do svých šestnácti let hrála, koluje v žilách z matčiny strany ruská krev a rok pobyla v amazonských deštných pralesech - protože kam jinam jít po univerzitě. Taková kombinace už nutně věstí něco nového, co jsme ještě neslyšeli. Debutová deska Shury zabírá další z nevyužitých políček světa hudby.

Popová scéna dostatečně neuspokojila vkus, s jakým se Alexandra Lilah Denton aka Shura ztotožňovala. V rozhovoru pro BBC zmínila, že popová hudba ji nijak nereprezentovala. Nic snazšího než tento nedostatek napravit, se nenabízelo. Prvním singlem Touch na sebe upozornila už v roce 2014. Poklidná hypnotizující melodie spojující odlehčený tón popu okořeněný o éterično, jakým se podepisuje indie žánr. Tak zní i celá deska, proklenutá dvěma intry.

Nothing's Real startuje album a připodobnit jej, pokud vůbec k něčemu, lze k počátkům Kylie Minogue - lehká, koketně naivní písnička, kterou vystřídá další singl What's It Gonna Be? Ve videoklipu se Shura objeví po boku svého bratra - dvojčete Nicholase. Byl to právě tenhle song, který prolomil ledy okolo doposud nepříliš známého hlasu Shury. Snad svou pozitivní, rozvernou náladou, snad nepředstíraným outsiderem v hlavní roli.
Ostatně právě tohle je klíčovým materiálem, z něhož Angličanka vystavěla osobitou desku. 2Shy je příkladnou ukázkou všech neuróz a nedůvěry ve vlastní schopnosti, stydlivosti k onomu pověstnému kroku. Tounge Tied naopak vyzývá k odvaze, neboť nejhůř litovat "coby, kdyby". Nenechte se ale mýlit, či snad zklamat. Zamilované písničky vedoucí k bezduchému civění to nejsou. Tím se také liší od provařeného popíku, jaký se na nás valí z většiny rádiových stanic. Melancholie je mnohem výstižnější přídomek. Geeky, "nerdy" a kdovíjak si dneska školáci říkají, s největší pravděpodobností nenajdou, co hledají pro ztrápená srdéčka svých velkých srdcebolů. Tady si přijdou na své spíš pragmatici se sklonem k depresivním náladám. Takoví ti nebožáci, kteří i bez kostěných brýlí a kostkované košile dostávali do nosu deskou lavice, případně opěradlem židlí. Vyznívá to z optimistična, které Nothing's Real vysílá - jen plnokrevný loser totiž pozná i "v nejtemnější hodince záblesk naděje, pokud ví, kde hledat". (Brumbála můžete citovat prakticky v jakékoli situaci, tak proč ne teď?)

Na nic si nehrající upřímnost, originalita a bezohlednost k povrchním kritikám činí debut Shury ideálním favoritem na letní poslouchačku. Během léta si tuhle děvu zamilujete a po zbytek roku se budete těšit na její další počin.
HODNOCENÍ: 80%
ČTĚTE DÁL: