Tip Podzim v televizi

Pokud aspoň trochu sledujete situaci na českém seriálovém trhu, je vám jasná jedna věc. Prakticky určitě (s čestnou výjimkou České televize) se budete pohybovat ve dvou žánrech: nekonečná vztahovka nebo detektivka. Možná ještě tu a tam nějaká ta komedie, ale ty často dopadají jako Jetelín…

Ale radši obraťme list a pojďme se podívat, co na podzim přinesly naše televize. Na první pohled zůstáváme jen u jistot, detektivek. Se svým náhledem na tento žánr přišla Česká televize i Prima, obě stanice se navíc inspirovaly současným trendem severské detektivky. A výsledek?

Oba seriály přichází s modelem vyšetřovacího týmu, který každý týden vyšetřuje jiný případ. Pro osvěžení se snaží nasadit tu typickou skandinávskou atmosféru, než aby přímo kopírovaly vzorce tohoto žánru. Jednomu z nich se to daří, druhému ne.

Mordpartu televize Prima tvoří osvědčený tvůrčí tým (Kriminálka Anděl pro Novu, ale i Případy prvního oddělení pro ČT), ovšem zde se ukazuje jistá vyčerpanost, ale možná i můj celkový nesoulad s jejich tvůrčím stylem. Tvůrci se snaží budovat postavy i jako lidi s jinými problémy než jen vyšetřováním, což by se jistě mělo ocenit. Bohužel tato snaha zůstává trestuhodně nevyužita, protože všechny charaktery jsou ve výsledku i tak strašně ploché. Jediná zajímavější postava podle mě byl Kája Vojty Kotka, ale spíš jako komediální odlehčení kvůli svým volnějším vztahům se ženami, než že by byla vysloveně zajímavá. O to víc mě zarazilo obsazení Jiřího Bartošky do jedné z rolí, protože tady vážně nebylo co hrát. Dosud mi přišlo, že Bartoška si role dost vybírá, ale možná se něco změnilo. Těžko říct.
Oproti tomu Rapl ze stáje České televize drží v rukou všechny trumfy. Jednak vychází z postavy, kterou už dobře známe. A co si budeme povídat, major Kuneš v podání Hynka Čermáka byl už v Cirkusu Bukowsky jedním z highlightů, takže by byla škoda tuto postavu zahodit. A přestože tady se šlo více tradiční cestou než u Bukowskyho, tak stále je to dost zajímavé. Protože tady přestává fungovat ta tradiční dynamika, všichni se máme rádi a táhneme za jeden provaz. Zde místo toho vidíme, jak jáchymovská kriminálka má problémy už před příchodem Kuneše z Prahy a právě to vytváří jednu ze zajímavých červených nití seriálu.

Navíc to, co Mordparta nebyla schopná ukázat za celý první díl, Rapl ukáže mnohem lépe v jedné pětiminutové scéně. Všechny postavy mají to potřebné „maso.“ Nemluvě o tom, jak jsou seriály natočeny. Prima se snaží, ale u tvůrců Rapla víme, že oni tu atmosféru záběry z ptačí perspektivy a zajímavými kamerovými filtry opravdu tvořit umí. Takže pro mě není pochyb, tady Česká jasně konkurenci převálcovala.
Ale abychom jen nechválili, měli bychom se podívat na hlavní tahák podzimního programu České televize, na výpravný seriál Já, Mattoni. Peníze na výpravu se tady rozhodně neztratily (ačkoliv se třeba Vídeň točila v Kroměříži), režisérem je také zajímavé jméno. Marek Najbrt už několikrát dokázal, že je jedním z nejnápaditějších v české střední režisérské generaci. Schopné herce také není v Čechách problém najít (obzvlášť když do hlavní role obsadíte Davida Švehlíka), přesto to nefunguje.

Já, když byl seriál blíže představen, jsem se začal jedné věci děsit. A to konkrétně jména scenáristy Petra Zikmunda. Ten byl sice za svou kariéru schopen napsat pár solidních věcí (třeba některé výrazné epizody Četnických humoresek), ale když psal seriály či televizní filmy úplně sám, tak to většinou moc dobře nedopadlo (viz neslavná Nemocnice na kraji města po dvaceti letech či loňské Americké dopisy).

A bohužel to je případ i Mattoniho. To, že máte nesympatickou hlavní postavu, by nemusel být problém, ale musíte mít aspoň nějaký důvod jí fandit. Ale Mattonimu, aspoň tak, jak ho Otčenášek napsal, prostě fandit nejde. To, že se muž přes postel dostane vysoko, jsme tady už zpracováno měli (např. Maupassantův Miláček), ale buď musí být v postavě aspoň špetka lidskosti, nebo být alespoň tím nejmenším zlem. To tady bohužel neplatí. Nemluvě o tom, že dialogy často šustí papírem, takže ani to, že je hrají dobří herci zajímavě, je nezachrání. Ale Mattoni rozhodně není jediný případ, kdy se v Čechách něco takového stalo.

V ČT si asi chtěli natočit nový Cirkus Humberto, ale radši se v neděli před obědem podívejte na ten. Nemůžu říct, že by mi Mattoni přišel úplně špatný, baví mě se na něj dívat, ať už je to právě kvůli výpravě nebo hereckým výkonům, ale stále mi nad tím houká ten výstražný majáček, že tady je něco špatně.
Ale abychom neskončili na negativní notě, mám pro vás jeden tajný tip. Ten totiž zatím v televizi neběží a Česká televize s jeho uvedením pro jistotu čeká až na dobu po krajských volbách. Protože Kosmo Tomáše Baldýnského je přes svou tematiku českého letu na Měsíc především politickou satirou.

A naštěstí povedenou satirou. V rámci jednoho z předpremiérových promítání jsem viděl sice jen tři díly z pěti, ale myslím, že se za seriál můžu s klidným svědomím postavit. Vtipy jdou ve velmi vysoké kadenci, ale většinou také ve vysoké kvalitě. Scénář byl určitě dlouho pilován a to, že se jedná o uzavřenou pětidílnou minisérii, věci jistě napomáhá. Navíc nepřekáží ani na komediální seriál nezvyklá, skoro čtyřicetiminutová, stopáž, které jsem se popravdě bál nejvíce, ale přestože třetí díl mi přišel trochu pomalejší, tak ani jeden neztrácel dech.

Navíc se tvůrci rozhodli jít mou oblíbenou cestou, že ano, s mnoha výpravnými scénami se museli vypořádat pomalu na koleni, ale na tyto chyby upozorňují a využívají je pro lepší komický efekt. Doufám, že poslední dva díly na věci nic nezkazí, ale rozhodně si koncem října zapněte televizi, než se z toho stane oblíbená trezorová záležitost.
ČTĚTE DÁL: