Report Messer Chups @ Rock Café

Sobotní večer proběhl obzvlášť atmosféricky. Nejen kvůli početnému množství nemrtvých účastníků Zombie Walku v ulicích, ale také proto, že opět po třech letech petrohradští Messer Chups navštívili Prahu.

Koncert u nás byl velkým překvapením, protože na původním seznamu koncertního turné Messerů se Česká republika neobjevila. Ale očividně mají Prahu rádi a nakonec si ji vybrali jako jednu z lokací, kde se předvedou jedno ze svých posledních alb. Stejně jako minule si pro svůj koncert vybrali výjimečnou událost. Minule přijeli na šestnácté narozeniny paláce Akropolis, teď spolu s pražskou garage-punkovou kapelou The Maggie’s Marshmallows zakončili v Rock Café sedmý ročník Zombie Walku.

I když se jednalo hlavně o afterparty pochodu zombíků, většinu návštěvníků tvořili správní fanoušci rockabilly a psychobilly hudby, která je spjatá právě i se surf-rockem kapely Messer Chups. Někdo se tam ale ocitl i náhodou, což potvrdilo velké množství německých turistů, kteří očividně zavítali na koncert pouze omylem. Avšak po tom, co viděli nastupovat na jeviště Zombierellu Světlanu v úzkých pouzdrových šatech, rudou rtěnkou a baskytarou v rukou, rozhodli se zůstat. A určitě svého rozhodnutí nelitovali. V průběhu večera zazněly nejen nejlepší písničky z jejich prozatím posledního alba z roku 2012 Church of Reverb, ale i některé staré songy jako „Popcorno Revenge“. Tento cover na „Popcorn song“ od Gershona Kingsleyho z roku 1972 je zařazen skoro do každého jejich alba a nechyběl ani na pražském setlistu. I takové písničky jako „Saloon Bloodweiser“ nebo „Surf’n’rolla” nikoho nenechají v klidu, protože všechny jejich melodie jsou čímsi hluboce povědomé, a může se zdát, že alespoň část z nich se neustále objevuje v různých filmech (což je kolikrát i pravda).
Další radostí a zajímavou podívanou (samozřejmě kromě nádherné Světlany, na kterou se celý koncert koukala většina osob nejen mužského, ale i ženského pohlaví) bylo projekční plátno za kapelou, kde se promítaly ukázky posledních klipů kapely, ale i lehce erotické filmy z 60.-70.let. Tato výrazná psychedelie by mohla u někoho vyvolat epileptický záchvat, ale většinou spíše hypnotizovala a spolu s hudbou odnášela všechny posluchače do fantazmagorické reality, kde neexistuje nic jiného než výrazná basa, chytlavé melodie a měňavé obrázky před očima. 

Nejlépe byl vidět návrat do reality v momentech, kdy vznikaly skoro tříminutové, ba dokonce i pětiminutové přestávky pro výběr dalšího songu. Což bylo asi jediné mínus koncertu, za které si mohli samotní Messer Chups. V těchto chvílích bylo ihned vidět probuzení davu z jakéhosi zvláštního transu. Ten ihned začínal křičet, pištět, tleskat, trapně hláškovat a dokonce i vykřikovat něco rusky. Messer Chups, kteří si na slušnou poctivou kapelu vážně nikdy nehráli, vzali všechno se stoickým klidem, pousmívali se a jen sledovali, jak budou reagovat jejich čeští fanoušci.

Ukončení koncertu proběhlo nejen představením členů, jak to má ve zvyku většina kapel. Ne, Messer Chups mají svůj vlastní rutuál, který provedli i teď. Naše již zmíněna kráska Světlana, po tom, co nalila sobě a dalším členům kapely obrovského panáka Jamesona, vzala flašku a šla směrem k fanouškům. A tu začal boj. Nechat si nalít do pusy dobrou whisky od Zombierelly? To chtěl minimálně každý druhý, ale vzhledem k tomu, že měla pouze půlku flašky, dočkalo se panáka maximálně šest vyvolených. Teď už jen můžeme doufat v to, že nezklamou a přijedou znovu za několik let zpátky a potěší nás dalším stylovým surf-rockovým koncertem. 
ČTĚTE DÁL: