Recenze Mad Max: Fury Road

Není lepšího zpestření začátku léta než trocha předimenzované akce v australské poušti plné pochybných individuí skoupých na slovo. Ovšem ne tolik na olovo. Dlouhému čekání je konec a plátna zase brázdí Max Rockatansky.

Točit rodinné celovečeráky může některé po delší době unavit a pak hledat, co dál. Když jste ovšem George Miller, tak je jasné, že tentokrát to konečně bude další Mad Max. Čtvrtého výletu do bizarního světa postapokalyptické Austrálie jsme se dočkali třicet let od posledního dílu. V hlavní roli tentokrát nenajdete Mela Gibsona ale Toma Hardyho. Sekundovat mu budou Imperátorka Furiosa (Charlie Theron) s bojovníkem Nuxem (Nicholas Hoult). A přijde i kouzelník. Hlavního záporáka, Immortana Joea, nehraje nikdo jiný než Hugh Keays-Byrne, kterého fanoušci série znají jako Toecuttera z prvního filmu.

Děj filmu probíhá v blíže nespecifikované době, kdy je Max ještě mladý, ale už krapet šílenější. Taky ho dohánějí strašáci dob minulých a slyší hlasy, což mu na klidu moc nepřidává. Nepřízní okolností ho chytnou válečníci z Citadely, kde Furiosa plánuje záchranu žen, které mají jediný účel – rodit děti Immortana Joea. Ten sedí na zdroji pitné vody a potravin, takže se chopil příležitosti stát se bohem. Nicméně to už jeho velitelka Furiosa vyjíždí s náklaďákem do vedlejšího města načerpat trochu šťávy pro rozsáhlý vozový park. Tím začíná dvouhodinová honička pouští, jež skončí na nečekaném místě. Prim zde hraje hlavně akce. A ještě víc akce.

Ale nenechte se zmýlit. Na pozadí sledujeme motivace hlavních postav, které nejsou tak zcela jasné, zejména u Maxe. Co ho žene vpřed kromě sobecké snahy přežít? Nebo jen utíká před svojí minulostí? Anebo je Joe skutečně takový záporák a tyran, jak se může zdát? Tím, že má přístup k zásobám, rozhoduje pevnou rukou o tom, kdo přežije a kdo ne. Vzhledem k okolnostem se může nakonec jevit jako obratný pragmatik, protože vládne společnosti s jasně vymezenými kastami. Furiosa se dostala až do pozice Imperátorky, tedy takové vojenské velitelky. Z této pozice se snaží pomoci Joeovým ženám a dovézt je do kraje, odkud pochází. Získáme dojem, že je to země skoro zaslíbená s dostatkem vody, půdy a jídla, kde vládnou ženy – matky ve světě zničeném muži. George Miller spíše naznačuje, co se skutečně děje a nechává diváka, aby si o tom všem udělal obraz sám.
Akční sekvence jsou přeplněné výbuchy, kolizemi, poletujícími těly a nitrem. Všechno natočené z velkého množství úhlů, díky čemuž neztratíte přehled i v těch nejfrenetičtějších momentech. Vozový park také lahodí oku. Obsahuje totiž spoustu druhů aut z minulého století, samozřejmě řádně vylepšených. Nejlépe o pořádný motor, který chrlí plameny do všech stran. Ekologové jistě prominou. Ono, když člověk sešlápne pedál až na podlahu, tak lze čekat podobný efekt i u obyčejného auta. S oblečením se místní moc nepářou a je to kvalitní postapo kolekce. Od cárů sesbíraných tu a tam k vymazleným koženým outfitům, hodným šílencům z pouště. Třeba jako v herní sérii Fallout. Čeho si nelze nepovšimnout je náklaďák s pořádně velkým soundsystémem, ke kterému je přivázán kytarista (připomíná svým vzhledem Devina Townsenda). Jeho kytara má také menší vylepšení, a to v podobě plamenometu. Vzadu nechybí ani bubeníci. To se pak borcům z Citadely bojuje jedna báseň.

Samozřejmě nechybí ani výplňové scény, kde se tolik nebojuje. Dozvídáme se tak postupně potřebné minimum o protagonistech příběhu. Ale rozhodně nečekejte obsáhlé dialogy, jako spíše lakonické věty. V průběhu dojde i na trochu té romantiky, jinak by asi divák pochyboval, jestli šel skutečně na hollywoodský blockbuster. Herecké výkony jsou tedy hlavně o vyjádření emocí postavy. Čili pro Toma Hardyho ideální role, protože Max většinu času produkuje zatvrzelý výraz. Zato Charlie Theron se dá uvěřit, že to je skutečně silná žena, schopna vést a motivovat lidi okolo sebe. Nicholas Hoult také svůj part zahrál velice dobře – hodného kluka, co se shodou náhod připletl k něčemu většímu, než je on sám. Za zmínku stojí i výkon herečky Riley Keough v roli jedné z Joeových manželek (Capable).

Práce na soundtracku se zhostil Tom Holkenborg - známý spíše pod aliasem Junkie XL. K filmu složil pořádně hutnou hudbu, ve které jsou slyšet hlavně bicí. Místy sklouzává skoro až k metalu, zejména v pasážích, kde ruku k dílu přiloží i kytara. Možná kdyby přitvrdil více, vylezli by z toho Meshuggah jako vyšití. To by pak posunulo celkový zážitek na další úroveň. Fanoušky potěší i odkazy k předchozím dílům, například hrací krabička hned z toho prvního. Příjemně překvapí i tuskenské cameo ze začátku filmu.

Mad Max: Fury Road je reboot série, jak se patří. Na nic si nehraje, netrápí nás těžkými úděly jednotlivých postav a servíruje plnokrevnou, vysokooktanovou akci na stříbrném podnosu. Uvidíme, jestli podobný trend vydrží u dalšího dílu s podtitulem The Wasteland. Anebo raději ne. Musí to být totiž ještě šílenější.
HODNOCENÍ: 87%
ČTĚTE DÁL: