Cestopis Jsme pánoprstenovci 2.díl

Severní ostrov je za námi, v našem pánoprstenovském putování jsme pokročili na Jižní ostrov. Klasické filmové kulisy tady nenajdete, budete muset trošku pátrat a hodně si domýšlet, ale o to větší zábava to je. Velké nadšence tady najdete dokonce i s fotkami jednotlivých scén, jak porovnávají reálné místo. Ač tu není Hobitín ani Hora Osudu, atmosféra Středozemě je tu cítit na každém rohu.

Jižní ostrov sám o sobě je na několik měsíců cestování a stejně ho nepoznáte celý. Stačí přejet sto kilometrů a krajina se zcela změní - ze severní části, která připomíná exotické ostrovy s bílými písečnými plážemi, do impozantních hor Arthur’s passu a až na jih do Fiordlandu nebo Otaga plného vinic. Míst natáčení Pána Prstenů je tu až až. Některé se dost těžko hledají dokonce i s průvodcem, a vidět je všechny, chce dávku trpělivosti, hodně benzínu a nemálo času. Místo, které vnímáte ve filmu jako jedno, mohou být ve skutečnosti dvě nebo více míst vzdálených několik set kilometrů od sebe. To je případ např. Fangornu nebo Lórienu. Rozhodně ale nečekejte impozantní celodenní podívanou jako v Hobitíně nebo na Hoře osudu. Většina těchto místeček není na první pohled poznatelná.
Najde se dost detailů, které vám celou podívanou pokazí. Např. nám zkazil podívanou na brod, kde se Arwen utkala s přízraky, rybář s velkým autem. Když jsme se vydali na trasu, kde Arwen nazgulům ujížděla, jedna tamější paní nám to celé rozmluvila, že je to nejnebezpečnější cesta na světě. K Fangornu jsme se nedostali nijak blízko, jelikož přímo před ním mělo výběh stádo obřích býků, jeden z nejúžasnějších výhledů na Anduinu „kazil“ bungee jumpingový most a dechberoucí výhled na Pelenorská pole nám překazily sloupy vysokého napětí.
Nejimpozantnější z lotrovských lokací, které nebyli placené (na Jižním ostrově je dost z těchto míst na soukromých pozemcích a každý majitel si pochopitelně rád přivydělá), byl rozhodně Železný pas a Lórien, které se oba nacházely v místě zvaném Paradise. A tohle místo je opravdový paradise. Leží necelou hodinku jízdy od Queenstownu (mimochodem cestou je krátká procházka na místo, kde Frodo se Samem pozorovali olifanty), za malým Glenorchy. V jednu chvíli se asfaltka promění v prašnou cestu, na Novém Zélandu žádná novinka, a pak už jen pokračujete do úplného konce světa. Cestou do toho překrásného údolí potkáte pouze jediný dům, možná dvě nebo tři auta, plno koní a ovcí. Až přebrodíte s autem několik potůčků, otevře se před vámi Železný pas, naprosto stejné údolí, které znáte z filmu a jediné, co zde schází, je samotná věž. Hory v pozadí jsou stále pod sněhem a kontrastují se zeleným lesem v údolí – Lórienem. Nebýt otravných snad flies, daly by se tu trávit hodiny a hodiny. Jednoznačně nejkrásnější místo z lotrovského Zélandu, které jsem navštívila. Dobře, možná Edoras se tomu vyrovnal, a to pravděpodobně kvůli tomu, že se údolí Paradise dost podobal. Opět se na něj jelo prašnou cestou a poměrně dlouho, opět zde nikdo nebyl a člověk nasál tu pravou atmosféru Středozemě, snad už jen samotné domy na pahorku Mt Sunday chyběly. Nadšení fanoušci „zdevastovali“ značku výškového bodu na vrcholku Mt Sunday, ale budiž jim odpuštěno, protože nešlo o graffity, ale o tolkienovské runy a Aragornovu píseň (v němčině).
Nový Zéland jistě přiroste k srdci každému, je to neskutečná krajina a úžasní lidé, ale pro takového milovníka Pána Prstenů, a teď zapomeňme na to, zda patříme do tábora milovníků knih či filmů, je to zcela jiný zážitek. Těžko se dá popsat, jaké to je kempovat u Anduiny nebo pít pivo U Zeleného draka. To musíte zažít...
ČTĚTE DÁL: