Rozhovor Coldair

Loni vydal druhé sólové album, aby ho tento rok mohl představit Evropě. Tobiasz Biliński neboli Coldair je neobyčejný polský muzikant, který se s námi podělil o strasti a radosti muzikantského života v Polsku i mimo něj.

_Tobiasz není typické polské jméno, je tomu tak?_Tobiasz není typické polské jméno, je tomu tak?

Ano, jsem Polák, ale narodil jsem se v Norsku, kam se moji rodiče přestěhovali a doufali, že tam už zůstanou. Tak jsem dostal norské jméno. Ale pak je norská vláda vyhostila a my se vrátili do Polska, kde jsem vyrostl. Je to velmi neobvyklé jméno v Polsku, za svůj život jsem poznal jen jednoho dalšího Tobiasze.

_Mluvíš norsky?_Mluvíš norsky?

Trochu. Překládám brigádně z norštiny a dánštiny. Žil jsem v Norsku rok, když jsem tam byl v druháku na střední, tak jsem se trochu jazyk naučil a teď, když nemám moc peněz, tak překládám.

_Nyní jsi multi-instrumentalista, ale v tvé předchozí kapele Kyst jsi byl bubeník. S jakým nástrojem si začínal?_Nyní jsi multi-instrumentalista, ale v tvé předchozí kapele Kyst jsi byl bubeník. S jakým nástrojem si začínal?

Když mi bylo šest, tak mě rodiče přihlásili na hodiny piána, protože moje máma chtěla, aby ze mně byl cliché gentleman pianista. Pak jsem ale začal poslouchat nezávislou hudbu a chtěl jsem vyzkoušet něco jiného, tak jsem ve třinácti začal hrát na kytaru, pak na bubny, pak jsem začal zpívat a hrát na basu. A nedávno jsem se začal učit hrát na trumpetu. Můj hlavní nástroj je ale pořád piáno.

_Preferuješ hraní sólo před hraním s kapelou, kterou jsi měl předtím?_Preferuješ hraní sólo před hraním s kapelou, kterou jsi měl předtím?

To záleží. Upřednostňuju, když si můžu psát písně sám – obtížně se se mnou spolupracuje, mám velmi silné názory a obvykle mám rád, když jsou věci přesně podle mě. Takže většinou dělám všechno sám, a teprve pak přizvu další muzikanty.

_To platí jenom pro nahrávky nebo i pro živé hraní?_To platí jenom pro nahrávky nebo i pro živé hraní?

Taky pro hraní, jezdil jsem s kapelou. Ale jet delší tour není možné. Lidé mají práci a rodiny, nemají čas a potřebují dostat zaplaceno. Když nedostávám za koncerty tisíce eur, nemůžu si dovolit jezdit s kapelou. Proto hraju sám.
_Hrál jsi na velkých amerických festivalech, jako je South by South West, s tvou předchozí kapelou Kyst i s tvým sólo projektem. Co ti to dalo?_Hrál jsi na velkých amerických festivalech, jako je South by South West, s tvou předchozí kapelou Kyst i s tvým sólo projektem. Co ti to dalo?

Ve skutečnosti SXSW je velmi velmi přeceňovaný. Je tam více než dva tisíce kapel a ve stejný čas se odehrává třeba sto různých koncertů. Takže na koncert přijde kolem patnácti až dvaceti lidí. Je to pěkný výlet a skvělý festival, ale je velmi těžké z toho něco vytěžit. Hodně kapel si myslí, že jen být tam, jim zajistí mezinárodní úspěch, slávu a peníze. Ale není to zlatý kupón, takže nakonec utratí víc za letenky.

_Udělal jsi cover songu Justina Timberlaka, máš ho rád?_Udělal jsi cover songu Justina Timberlaka, máš ho rád?

Dříve jsem ho nesnášel, vždycky jsem si myslel, že Justin Timberlake je nejvíc ubohej popovej klaun a pořád nemám rád songy typu Cry Me a River nebo všechny ty boy-bandový kraviny, ale s novým albem mě překvapil. Poslechl jsem si ho jenom ze zvědavosti, protože všichni říkali, že je to skvělé album. Myslím, že konečně dospěl a začal dělat nějakou hodnotnou hudbu. Miluju Strawberry Bubblegum, tak jsem to musel předělat.

_Máš nové video na song In The Nether. Je to tvůj první klip?_Máš nové video na song In The Nether. Je to tvůj první klip?

Ano, je to mé úplně první video. Rozhodl jsem se udělat klip, ale neměl jsem absolutně žádný rozpočet, tak jsem se zeptal kamaráda, co se jmenuje Jarek Tokarski, který dělá režiséra a kameramana. Natočili jsme to za čtyři hodiny, bylo to velmi spontánní a jsem s tím opravdu spokojen.
_Co bys řekl, že je tvůj největší úspěch?_Co bys řekl, že je tvůj největší úspěch?

Asi bych řekl počet koncertů odehraných mimo Polsko. To není pro polské muzikanty typické, tak jsem na to hrdý. Jsem rád, že jsem to tak dělal, dělám a vždycky už dělat budu. Nedávno jsem jel tour po Polsku na propagaci nové desky a byl jsem z toho celkem v depresi. Pomalu začínám přemýšlet o tom, že bych tam přestal hrát úplně, protože vždycky, když tam hraju, jsem skleslý a zklamaný. Poláci jsou plní nenávisti. Znáš nenávistné projevy na internetu? To je v Polsku hrozně populární. Nezáleží na tom, jakou formu úspěchu máš, je to neuvěřitelně špatné.

_Víš, proč tomu tak je?_Víš, proč tomu tak je?

Nevím, ale asi je to v polské mentalitě. Kdykoli čteš článek o nějakém polském umělci, co hraje v cizině nebo je úspěšný venku, následují reakce jako: „Super, doufám, že tam zůstanete už napořád!“, které jsou skutečně šokující. Nikdy jsem neviděl nic podobného v Německu nebo Holandsku nebo jiné zemi. Samozřejmě je to celosvětový fenomén, ale nesnášet lidi pro úspěch, to je velmi polská věc. Smutné. Je velmi těžké zůstat kreativní v takovém prostředí.

_Jaká hudba se v Polsku poslouchá?_Jaká hudba se v Polsku poslouchá?

Nevím, jestli je to kvůli komunismu, ale problém Polska je v tom, že se lidé zasekli asi tak před deseti lety. Velké nezávislé kapely pro „cool lidi“ jsou Sigur Rós nebo Radiohead. Normální lidé poslouchají Metallicu. Takže mě často přirovnávají k Sigur Rós a Radiohead, protože jiné kapely neznají. Nevím, co je s Poláky špatně, asi prostě jen potřebují nějaký čas, pár let možná. Určitě jsou tam lidé, co znají dobrou hudbu, ale je jich velmi malé procento.

_Naše země jsou sousedy, ale my neznáme žádnou polskou hudbu a předpokládám, že vy neznáte žádnou českou.._Naše země jsou sousedy, ale my neznáme žádnou polskou hudbu a předpokládám, že vy neznáte žádnou českou..

Já znám nějakou českou hudbu. Znám Ivu Bittovou, Vladimíra Václavka, Už jsme doma a Dva. Tyhle kapely znám a mám je rád. Ale jinak je to pravda, protože polští umělci se nijak neprezentují v cizině. Některé, jako Kamp!, ano, ale většina z nich si prostě jen vybere Polsko. Pro ně je v pohodě, být cool a známý v Polsku, ale pro mě je to málo.
ČTĚTE DÁL: