Názor Brutalita v Turecku, tichá voda u nás

Je mi jasný, že v posledních povodňových dnech je pozornost českých médií zaměřena trochu jiným směrem, ale přesto mi přijde, že ignorace současných událostí v Turecku je trochu silný kafe. Že nevíte, co se děje?

V Istanbulu se v sobotu večer sešlo několik tisíc lidí v parku Taksim za účelem protestovat formou mírumilovného happeningu proti výstavbě nového nákupního centra a pokusit se tak zachránit jedno z mála zelených míst v centru města. Zpěv, společenské hry, rozdělání stanů a pokojné přespání. Tedy až do 5 hodin ráno, kdy zakročila policie a pomocí vodních děl, slzného plynu a obušků se pokusila demonstraci rozehnat. Ta rázem přerostla v brutální střety, nad kterými zůstává rozum stát. Samozřejmě, že mince má vždy dvě strany a je mi jasné, že kameny, které hází demonstranti, nejsou z plyše, ale videa, co jsem zatím shlédl, se vyznačují naprosto neúměrnou brutalitou policie. Na videích a fotkách jsou záběry zkrvavených lidí, policie používá speciální slzný plyn (nějakej hlubší rozbor nečekejte, ale má fakt divnou barvu). Oficiálně je zatím jeden mrtvý (po vjezdu taxi do demonstrujících), neoficiálně jich je víc. Protesty se už dávno netýkají pouze parku. Žádají odstoupení premiéra Tayyipa Erdogana, který si v počátku svého volebního období získal důvěru občanů úspěšnou politikou zvládající ekonomickou krizi. Ta ovšem postupem času slábla kvůli prosazování značně kontroverzních a na hranici demokratičnosti ležících rozhodnutí. O problémech informuje pouze jedna televizní stanice…Dal by se napsat článek na několik stran, informace jsou velice různorodé a dobrat se pravdy ode mě z "povodňového klidu" je asi nemožné. Ale tenhle článek nevzniká kvůli tomu.

Píšu ho, protože sem dost rozčilenej, že v dnešních prime-timeových zprávách na České televizi jsem se místo informací, který jsou podle mě dost zásadní (Turecko je stát, který doposud hrál ve svém teritoriu stabilizační roli, má dlouhodobý problém s Kurdy, hranici se Sýrií a velikou armádu, zároveň se již delší dobu mluví o jeho přijetí do EU), dozvěděl, že se narodila paterčata. Ano, chápu, že když se na lidi valí x – letá voda, tak chtěj slyšet něco pozitivního. Ale ani zmínku?! 

No nic, tak vám přeju, abyste povodně v pořádku přežili. A přestože nevím, jak velkou šanci to má na úspěch, podepište tuhle petici, pokud samozřejmě máte zájem. Třeba to pomůže víc, než zděšení a nasranost.